Navigace
Obsah
Mezitím se odehrály prudké změny, které zcela obrátily život Zvonimira Rogoze: zaměstnalo ho Chorvatské národní divadlo v Záhřebu a na účet divadla byl ubytován na Jelačićově náměstí v hotelu Dubrovnik. Je až s podivem, že země, z níž vzešel, mu dokázala odpustit mimořádné úspěchy v zahraničí a přijala ho ve třiašedesáti letech jako svého velikána, zatímco Praha, v níž strávil nejproduktivnější roky života (mezi 42. a 58. rokem) ho ze dne na den uvrhla v zapomnění.