Navigace
Obsah
Na dlouhé roky zmizel Zvonimir Rogoz z českého a československého povědomí. Jen skuteční filmoví znalci či pamětníci ho mohli občas zahlédnout v některých, cenzurou řádně vybraných, pamětnických filmech. V roce 1971 se situace trochu změnila, kdy bylo připomínáno devadesátileté výročí otevření první budovy Národního divadla a Zvonimir Rogoz byl do Československa pozván. Při osobní návštěvě Prahy se tak po dlouhých letech setkal s některými bývalými kolegy (dochovala se např. fotografie s Ladislavem Peškem a Rudolfem Deylem st.). V roce 1973 pak Zvonimir Rogoz slavil 65leté výročí své umělecké činnosti a jeho domovské divadlo pozvalo na oslavy i tehdejšího ředitele pražského Národního divadla Přemysla Kočího, jehož náhrobní plastika na Vyšehradském hřbitově je na snímku. Kontroverzní Přemysl Kočí se sice oslav přímo nezúčastnil, ale jinak zanechal na Zvonimira Rogoze už v roce 1971, kdy asistoval u Rogozova pobytu v Československu, velký dojem, což zčásti dokládá i několik dedikací či korespondence.