Navigace
Obsah
6. dubna roku 1941 zahájil Hitler napadení Jugoslávie bombardováním Bělehradu a 7. dubna se válka rozšířila i do Splitu, kam téhož dne dopadlo sedm bomb. Zvonimir Rogoz odjel posledním vlakem, kde nebyli lidé kontrolováni. Důvod k obavám o svůj osud měl: předtím totiž v Ljubljani nazpíval posměšnou píseň o Mussolinim, která byla i přes svou popularitu po zásahu italských diplomatů zakázána a konfiskována. Logicky se tedy bál, že ho mají Italové v evidenci jako nepřátelskou osobu. Když druhý den ráno dojel vlakem do Záhřebu, šel na německý (před březnem roku 1939 český) konzulát v Prilazu Gjure Deželića číslo 10, kde se mu ale ani po složitém jednání nepodařilo získat povolení k výjezdu do Protektorátu Čechy a Morava. Nakonec se mu podařilo načerno dorazit do Prahy. V budově v Deželićevově 10 (správně Prilazu Gjure Deželića) se po rozdělení Československa dnes nachází Velvyslanectví Slovenské republiky v Chorvatsku.