Navigace
Obsah
Pražský Vinohradský hřbitov je místem posledního odpočinku Karla Hugona Hilara a jeho ženy Zdenky Baldové. Šéf činohry Národního divadla, jak zněl tehdejší oficiální titul tohoto velikána českého jeviště, byl hereckým pojetím Zvonimira Rogoze doslova unesen. Po prvním jednání Hamleta, uvedeného 6. října 1927 ve Stavovském divadle, vběhl do šatny a na hostujícího a slovinsky hrajícího Zvonimira Rogoze zvolal: „Jste Hamlet mých snů!“, archivní zdroje Národního divadla pak dodnes uchovávají jeho děkovný dopis napsaný Zvonimiru Rogozovi den po představení. Píše v něm mj.: „Váš výkon byl plný uměleckého ovládnutí vnitřní rovnováhy a citlivé harmonie, kteréžto všechny vlastnosti hluboce mne dojaly a potěšily.“ Hilarovou smrtí nastupují nové pořádky, o jejichž obsahu by mohla vyprávět například z Národního divadla vyštvaná Vlasta Dryáková či později stejným způsobem postižený daleko slavnější Hugo Haas.