Navigace
Obsah
V Praze se Zvonimir Rogoz zapojil i do veřejného života. Již někdy mezi únorem a dubnem roku 1930 přednesl přednášku Nynější divadlo jihoslovanské v rámci cyklu Současné divadlo u Slovanů. Jeho dalším polem působnosti se stalo překládání divadelních her ze srbochorvatštiny, mezi něž patřily především komedie Branislava Nušiće Truchlící pozůstalí (Ožalošćena porodica), premiérovaná ve Stavovském divadle v roce 1935, a Podezřelá osoba (Sumnjivo lice), přičemž první z dramat vydal pod pseudonymem pod jménem Jaroslav Maliha. Za války pak přeložil a vydal Čistou vodu (Voda sa planine) autorů Radomira Plaoviće a Milana Gjokoviće (Praha, Máj, 1940). Další kroky v této oblasti podnikl až po válce a v obou případech šlo o díla dramatika Marka Foteze, kterého znal už ze svého splitského působení. Čtverylka (Četvorka) vznikala v Českých Budějovicích pro Jihočeské národní divadlo, kde měla také v roce 1945 premiéru, komedii Svobodná láska pak uvedl na scénu v roce 1947 v Městském divadle na Kladně.
