Zvonimir Rogoz

Zita Kabátová v jedné ze svých několika memoárových knih nazvané Bez servítků (vznikly za spolupráce s novinářkou Marií Formáčkovou) na stranách 162-163 přímo vzpomíná na Zvonimira Rogoze v samostatné kapitole:

Zvonimír Rogoz (1887-1988)

Původem byl Chorvat a byl to skvělý člověk. Výborně vypadal, dobře hrál.

Byl majestátní, kultivovaný, proto dostával role šlechticů a vůbec mužů s modrou krví, vzdělanců a profesorů.

Potkala jsem se s ním při filmování několikrát. Ve filmu Madla zpívá Evropě hrál podnikatele. V Tuláku Macounovi lékaře, v Ženě na rozcestí cestovatele.

Když v roce 1929 přišel do Prahy, stal se členem Národního divadla, jímž zůstal až do konce války. Po osvobození působil jako herec a režisér v Českých Budějovicích, v Kladně a v Hradci Králové.

V roce 1950 odmítl podepsat prohlášení namířené proti generálu Titovi a byl nucen vystěhovat se.